Každá armáda potřebuje ke své činnosti letadla, která se nemohou pyšnit počtem sestřelů nepřátelských stíhaček nebo tunami pum svržených při náletech. Potřebuje ale také lehká letadla s velmi krátkým startem a přistáním, poctivé dříče, kteří slouží jako spojovací a průzkumné, jejichž posádka dokáže korigovat zásahy dělostřelectva.
Jejich práce je důležitá a nebezpečná, protože sloužily v bezprostřední blízkosti fronty bez možnost využití vybavených letišť. V britské armádě tuto nezáviděníhodnou činnost vykonávaly právě letouny British Taylorcraft AUSTER. Jedná se o vzpěrový hornoplošník s ostruhovým podvozkem, konstrukce „trubky a plátno“.
První stroje se vyráběly již od roku 1939 jako dvoumístné Mk I. i pro civilní sektor. Po vypuknutí 2. světové války byly civilní stroje mobilizovány. Verze Mk I.– Mk III. byly dvousedadlovky a lišily se od sebe použitými motory. Verze Mk IV. A Mk V. již byly třísedadlové, když třetí sedadlo bylo přidáno uprostřed trupu za dvě přední.
S tímto letadlem létali také někteří naši piloti ve Velké Británii a poválečné československé letectvo provozovalo 3 stroje tohoto typu.
